Proklínám
Proč jsi mě jen tak zmátl
Cítím se jak odkládací stůl
Mohl to být příběh vášní a snů
Mé srdce právě testuje silnoproud
Když mluvíš, tvé oči se mi jen smějí
Ty jsi nad věcí a já pod zemí
Spoustu lidí mi ale ještě přeje
To štěstí, nádherné
Chováš se zbaběle a posloucháš jedním uchem
Já ptám se zda věřit ti nebo ne
Proč si mě nevážíš a neříkáš pravdu v pádě sedmém
...Proklínám... Dost, už nehrajem
Ale to už je další část
A já posunu se o kousek dál
Nedávno v posteli hrávala se hra známá
Mým tělem noc a den kochal ses
Ovládla tě chvilková touha
Když dal jsi mi cos chtěl dát
Dostal jsi své a dál hru hraješ
Ale proč to děláš, chceš mě mást
Už neměl bych na tebe spoléhat
Chceš mé city ovládat
Chováš se zbaběle a posloucháš jedním uchem
Já ptám se zda věřit ti nebo ne
Proč si mě nevážíš a neříkáš pravdu v pádě sedmém
...Proklínám... Dost, už nehrajem
Ale to už je další část
A já posunu se o kousek dál
Dostals cos chtěl a víc tě nezajímá
Svůj čas dáváš jiným, čí je to vina
Nemáš soucit, ty nevíš co teď prožívám
Až budeš tonout, okusíš, jak tonoucí se stébla chytá
Nečekej objetí, polibky, nebude chvíle vášnivá
Dokud nepříjdeš mě milovat
Chováš se zbaběle a posloucháš jedním uchem
Já ptám se zda věřit ti nebo ne
Proč si mě nevážíš a neříkáš pravdu v pádě sedmém
...Proklínám... Dost, už nehrajem
Nehrajem, nehrajem, nehrajem
...Proklínám...
Dost, už nehrajem
Přijď ke mě dokud máš čas
I ten může vyprchat a řeknu Čau.
__________________________________________________
Text: Luke Toušovský
Přetextovaná píseň: Ewa Farna (Rutyna)
